Kanryo Higaonna

Kanryo Higaonna se narodil v Naha na Okinawě v roce 1853. Byl jedním z devíti dětí. Jeho otec prodával dřevo na palivo mezi místními ostrovy. Mistr Kanryo pomáhal svému otci od desíti let a tvrdá práce ho udělala velice silným. Od dětství Kanryo Higaonna projevoval velký zájem o bojová umění a toužil se ho učit. Podle všeho byl známý, jak je velmi pružný a rychlý na nohy i přes jeho malou výšku.

V čtrnácti letech se Kanryo začal učit čínské Kempo. Jeho dobře vyvinuté a silné tělo mu umožnilo zvládnout čínské Kempo a rychle si vybudoval pověst jako mistr bojových umění v Naha. Kanryo toužil cestovat do Číny, aby přímo na místě studoval čínské bojové umění a jejich kulturu. Bohužel finanční situace jeho rodiny nebyla schopna mu pomoci, aby mohl vycestovat.

Jako náhoda tomu chtěla se instruktor Higaonna seznámil s Udonem Yoshimurou, lodním majitelem v přístavu městě Naha. Udon Yoshimura sponzoroval cestu mistra Higaonny do Číny. V šestnácti letech opustil město Naha a odcestoval do čínského přístavu Foochow. Trvalo skoro rok, než mistra Higaonnu představili místnímu čínskému mistru Kempa ve Foochow. Jeho jméno bylo Ryu Ryuko. Číňané mají dost času na posouzení osobnosti a charakteru kandidáta před tím, než přijmou svého studenta. Higaonna tak dostával úkoly které se týkaly o péči zahradu nebo úklid domova mistra. Tyto úkoly vykonával s velkým nadšením dlouhou dobu. Jeho přístupem byl ohromen tako mistr Ryu Ryuko a tak konečně přijal mistra Higaonnu za svého osobního žáka.

Přes den pomáhal svému mistrovi, při prodeji zboží z bambusu v jeho obchodě a po večerech mu jeho mistr dával výuku. Výuka začala cvičením kata Sanchin. Poté posilováním s Nigiri Game (džbány z pálené hlíny se širokým hrdlem, které se dají uchopit roztáhnutími prsty), aby se posílilo držení studenta při cvičení Unsoku-ho (přirozený pohyb, kroky) aby vytvořil správný základ. Cvičení dále pokračovalo s Muchi-ishi (otužování úderových ploch s přírodním kamenem) Makiwarou (dřevěná deska zapuštěná do země, kde na horní části je obalená rýžovou slámou) a také Uki (bambusový koš) všechna cvičení Hojo Undo (doplňkové cvičení), se dají cvičit uvnitř v místnosti.   

Tyto pomocné nástroje a výcvikové techniky mistra Higaonnu tak fascinovali, že ještě více zvýšili zájem o karate. Drsný trénink si však vybíral svoji daň a jeho nohy, ruce a ramena byli unavené z nadměrné zátěže. Nicméně tento drsný trénink mu umožnil rozvíjet svaly, které byli jako ze železa. Po několika letech tvrdého výcviku se stal nejdůležitějším žakem svého mistra.

Ve čínském městě Foochow se postupně rozšířila sláva mistra Higaonny, jako velkého bojovníka. Traduje se epizoda, kde se hádají dva studenti škol, který styl výuku je lepší. Jejich mistři tedy vybrali své nejlepší studenty. Aby se reprezentanti nezranili, rozhodli se místo souboje použít tradiční formy – Kata. Mistr Higaonna zastupoval Dojo svého mistra. Studenti z druhé školy byli zaskočeni provedení Sanchin Kata, kterou mistr Higaonna předvedl.  Představený školy musel uznat, že výuka mistra Ryu Ryuko je lepší a sláva Higaonny se šířila ještě více a dále.  Hodně bojovníků, se snažili vyzvat mistra Higaonnu k boji, aby dokázali svoji statečnost. Ale mistr dodržel slib, že za jeho mistra nebude bojovat, aby předvedl své dovednosti a tyto výzvy vždy odmítl.

Mistr Higaonna zůstal jako žák ve městě Foochow, asi třináct let a poté se vrátil na Okinawu. Po návratu navštívil majitele lodí Udona Yoshimuru, který umožnil cestu do Číny. Ten požádal Higaonnu, aby učil jeho dva syny, které se naučil v Číně.

Sláva mistra Higaonny se rychle šíří po celém Naha a přitahuje také pozornost krále dynastie Ryukyu. Tak dostal mistr Higaonna možnost učit několik let, členy královské rodiny. Nicméně mnoho lidí ve městě, mělo zájem se stát studenty. Ale kvůli tvrdosti tréninku, zůstalo jenom pár nadšenců. Mezi osobní žáky se také řadil Chojun Miyagi, který drsný výcvik vydržel a zůstal. Mistr Higaonna otevřel svoje dojo (tělocvičnu) v Nishimachi, aniž by dělal nábor. Kromě jeho soukromé výuky, začal mistr Higaonna na prosbu hlavního ředitele v roce 1905 vyučovat na střední škole v Naha. Zde představil studentům jak fyzickou, tak duchovní hodnotu svého bojového umění.

Během třinácti let v Číně se naučil mistr Higaonna mnoho tradičních bojových umění, jako například umění rovného meče. Jeho technika v těchto různých bojových stylech byla především v pohybu. Jeho ruce a nohy měli mimořádnou pružnost a flexibilitu. Jeho rychlost byla blesková a lidé co ho viděli, byli překvapení, co dokáže pět stop dlouhý bojovník předvést. Pro jeho sílu jej označovali jako „Kensei“ což volně přeloženo znamená „posvátné pěsti“. Postupně se umění mistra Higaonny stalo známým jako Naha-Te. „Naha“ odkazuje na oblast Naha na Okinawě a „Te“ znamená techniku ruky. Jeho život, společně s jeho osobním žákem Chojunem Miyagim, bylo se věnovat zdokonalení a pokroku umění Naha-Te. Počátkem roku 1916 mistr Higaonna onemocněl a zemřel v říjnu 1916.  Tak bylo umění Naha-Te předáno od mistra Kanryo Higaonny, jeho žákovi mistru Chojunu Miyagimu.

Mistr Kanryo Higaonna je dnes ctěný, jako zakladatel Naha-Te Karate.

Volně přeloženo z https://iogkf.com/